Agia Triada
Zhruba 3 kilometry západně od archeologické lokality Faistos, na kopci Sv. Jiřího Galatejského, leží zbytky mínojského letního palácového sídla Agia Triáda, které dostalo název podle byzantské kaple stojící na sousedním vrchu (antické jméno lokality není známo). Jelikož leží blízko Faistu, je málo pravděpodobné, že by tvořil samostatnou politickou nebo hospodářskou jednotku, spíše snad měl jedinečnou rituální funkci.
Vykopávky byly zahájeny v roce 1902 italskou archeologickou misí. Práce pokračovaly v roce 1914, byly zastaveny během 1. světové války, nakrátko znovu zahájeny v roce 1939 a pak znovu přerušeny. V roce 1958 byly obnoveny ve spolupráci s Italskou archeologickou školou v Athénách. Už první sondy odhalily, že sídliště tvořil palác z pozdně mínojského období s přilehlou osadou, kde žili prostí lidé.
Palác Agia Triáda byl postaven kolem poloviny 16. století př. n. l. Palác je členěn do
dvou pravoúhle umístěných křídel, postavených na severní a západní části kopce. Zajímavým prvkem je agora na
severní straně, která je charakteristická pro mykénské období. Přítomnost agory dosvědčuje, že lidé tuto lokalitu
v pozdějších dobách využívali po celý rok a že sloužila jako sídliště i jako palác.
V severozápadní části bydleli majitelé: zde se nacházel reprezentační sál, archivy obsahující zápisy a pečeti z
drahých kamenů, salonek s lavicemi a se stěnami obloženými deskami ze vzácného alabastru. V této části paláce byl
objeven rodinný poklad:
19 bronzových prutů ve tvaru dvojité sekery, každý o váze 30 kg, s vyrytými znaky.
Na jih od královských místností byly služební prostory – kuchyně a spižírny. Na severovýchodě se rozkládalo další
královské obydlí s velkým množstvím skladů.
V jihovýchodní části komplexu se nachází skupina staveb, zřejmě byty služebnictva. Na severovýchodě, za zdmi vily,
se k sobě tiskly v různých úrovních svahu vesnické domky, kde žili prostí lidé.
Život Agie Triády byl zničen ve 2. polovině 15. století př. n. l. pravděpodobně velkou erupcí, která způsobila zmizení ostrova
Théra.
Na troskách se pak usadily národy spojené s mykénskými středisky na řecké pevnině. Noví páni přizpůsobili
řadu věcí svému vkusu: srovnali terén do jedné roviny a vybudovali novou rezidenci s tradičním megarem a
elegantními sloupořadími. Vybudovali také agoru – náměstí s tržištěm, s nímž sousedila řada
stejně velkých místností. Tam byly podle schématu řecké agory umístěny obchody a řemeslnické dílny.
